Pozor na PicRights: Legální vymáhání, nebo jen strašení?

PicRights tvrdí, že chrání autorská práva, ale často posílá automatizované a nátlakové výzvy i tam, kde je použití fotografií legální. Cílí hlavně na malé weby a jednotlivce, kteří raději zaplatí než řeší spor. Podrobnosti v článku.

➔ Firma PicRights
Společnost PicRights se prezentuje jako legitimní subjekt hájící práva autorů a fotografických agentur (např. Reuters, AFP nebo ČTK). Formálně jedná v souladu se zákonem, přesto však její činnost vzbuzuje stále více otázek. Způsob, jakým komunikuje s provozovateli webů, blogery nebo živnostníky, je často vnímán jako nátlakový, neetický, někdy dokonce jako zastrašující a na hranici zákona.

Níže uvádíme přehled konkrétních postupů, které jsou nejproblematičtější:

➔ 1. Automatizované výzvy bez ohledu na kontext
PicRights používá automatizované systémy pro hromadné vyhledávání obrázků a fotografií na internetu. Tyto systémy však:

A. Oslovují i weby, kde byly obrázky použity zcela legálně, např. na základě licence Creative Commons nebo z volně dostupných fotobank.
B. Nezohledňují datum zveřejnění – ačkoliv obrázek mohl být v době publikace dostupný zdarma, automatizace tento fakt ignoruje.
C. Nevnímají kontext použití – zda šlo o nekomerční web, blog, nebo pouhou ilustraci, bez zjevného komerčního účelu.

➔ 2. Tón komunikace: Od informování k nátlaku
Styl komunikace PicRights bývá označován za agresivní, manipulativní a na hranici zákona. I když e-maily působí formálně a zdánlivě přátelsky, obsahují:

A. Automatické označení za „porušení autorského práva“, aniž by byla ověřena legitimita použití obrázku.
B. Varování před právními kroky a důraz na krátkou lhůtu (často 7 dní) pro zaplacení.
C. Vysoké částky, které bývají neúměrné rozsahu údajného porušení – obvykle stovky až tisíce eur.
D. Minimální prostor pro diskuzi nebo vysvětlení – reakce bývají generické, bez individuálního posouzení.

➔ 3. Tlak i v případě doložené licence
Zkušenosti mnoha uživatelů ukazují, že ani předložení platné licence či důkazů o legálním použití fotografie nemusí vést k zastavení výzvy – zejména proto, že komunikace často probíhá prostřednictvím automatizovaného systému, který nebere v úvahu individuální okolnosti nebo kontext použití.

➔ 4. Cílení na malé weby a laiky
Typickými cíli jsou:

A. Menší provozovatelé webů, blogeři, živnostníci nebo neziskové projekty, kteří nemají právní zázemí.
B. Jednotlivci, kteří se pod tlakem bojí sporu, a raději zaplatí i bez ověření oprávněnosti výzvy.

➔ Shrnutí zkušeností z praxe
1. Výzvy přicházejí i za fotografie z Pixabay, Wikimedia Commons nebo starších fotobank, kde dříve byly dostupné zdarma.
2. Výzvy bývají zasílány s velkým časovým odstupem od zveřejnění fotografie (klidně 20 let).
3. Náklady na obranu (právník, konzultace) mohou být vyšší než samotný požadavek, což podporuje smír a rychlou platbu.

➔ Doporučení: Jak na výzvu (ne)reagovat
1. Pokud obdržíte výzvu k úhradě od PicRights, je důležité postupovat obezřetně a nepodléhat okamžitému tlaku.
2. Neplaťte automaticky! PicRights a podobné firmy (například COPYTRACK) spoléhají na to, že lidé raději zaplatí pod tlakem, než aby se pouštěli do právního řešení celé situace.
3. Pokud si nejste jistí legálností použití dané fotografie, je nejlepší ji ihned ze svého webu nebo materiálů odstranit.
4. V případě, že vám výzva přišla pouze e-mailem, nejde o oficiální právní dokument a nejste povinni na ni reagovat.
5. Pokud PicRights začne komunikovat prostřednictvím oficiálního právního dokumentu (což se nepeředpokládá), požadujte od firmy jasný důkaz, že skutečně zastupuje držitele autorských práv k dané fotografii.
6. Pečlivě uchovejte veškerou komunikaci, která s firmou vedete – může se hodit v případě dalšího řešení situace či konzultace s právníkem.