Způsobili jste v práci škodu a nevíte, zda ji musíte uhradit? Odpovědnost zaměstnance za škodu má svá jasná pravidla. Zákon rozlišuje, zda byla škoda způsobena neúmyslně, úmyslně, v opilosti nebo při porušení povinností. V některých případech zaplatíte jen omezenou část, jindy celou škodu. V článku se dozvíte, kdy a kolik může zaměstnavatel požadovat – a kdy vás zákon chrání.
➔ Způsobili jste škodu zaměstnavateli?
V takovém případě po vás může zaměstnavatel požadovat náhradu škody – ale její výše je zákonem omezena. Záleží na tom, jak ke škodě došlo, zda šla způsobená škoda proti vaší vůli, a zda byla způsobena úmyslně, z nedbalosti nebo při opilosti.
➔ Kolik může zaměstnavatel požadovat?
1. Neúmyslná škoda (běžná nedbalost)
Zaměstnanec odpovídá maximálně do 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku.
Např. pokud máte průměrnou mzdu 30 000 Kč, zaplatíte nejvýše 135 000 Kč.
Podmínkou je, že škoda nevznikla úmyslně ani v opilosti.
Příklady:
Zaměstnanec při manipulaci s materiálem nechtěně rozbije zboží.
Zapomene správně zajistit zařízení, které následně poškodí voda nebo jiné okolnosti.
Chyba při vyplnění dokumentace, která způsobí finanční ztrátu.
Odpovědnost a náhrada škody:
Zaměstnanec odpovídá maximálně do 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku.
Zaměstnavatel musí prokázat, že škoda vznikla z nedbalosti zaměstnance.
Pokud škoda vznikla bez zavinění zaměstnance (např. technická závada), náhradu škody neplatí.
2. Úmyslná škoda nebo způsobená pod vlivem alkoholu / drog
Zaměstnavatel má právo požadovat náhradu v plné výši – žádný limit jako u běžné nedbalosti (4,5násobek mzdy) zde neplatí. Zaměstnanec tedy hradí celou škodu, a to i pokud jde o velmi vysokou částku (např. u autonehody, požáru, zničení zařízení apod.).
Příklad:
Zaměstnanec pod vlivem alkoholu nabourá služební auto a způsobí škodu za 300 000 Kč. Protože byl opilý, musí uhradit celou škodu, i kdyby jeho průměrná mzda byla jen 30 000 Kč.
3. Ztráta svěřených hodnot (např. peněz, zboží) – tzv. dohoda o odpovědnosti
Zaměstnanec odpovídá bez omezení – na rozdíl od běžné škody zde neplatí limit 4,5násobku mzdy.
Pokud dojde k manku (chybějící peníze nebo zboží), zaměstnavatel může požadovat náhradu v plné výši.
Je nutné, aby byla dohoda o odpovědnosti písemná a správně uzavřená.
Příklad: Ztráta peněz v pokladně – dohoda o odpovědnosti:
Situace:
Jana pracuje jako pokladní v obchodě. Při nástupu do práce podepsala s zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, tedy za peníze v pokladně.
Co se stalo:
Po inventuře zaměstnavatel zjistil, že v pokladně chybí 5 000 Kč.
Jaká je odpovědnost Jany?
Protože má podepsanou dohodu o odpovědnosti, musí zaměstnavateli uhradit celou ztrátu 5 000 Kč.
Neplatí zde omezení podle zákoníku práce (např. limit 4,5násobku platu), jde o plnou náhradu škody.
Zaměstnavatel může částku odečíst i ze mzdy, pokud s tím Jana souhlasí, nebo řešit jinak (např. splátkový kalendář).
Jak by to bylo bez dohody?
Jana by odpovídala podle obecných pravidel – tedy nejvýše do 4,5násobku svého průměrného výdělku a pouze pokud by bylo prokázáno zavinění.
Pokud by došlo ke škodě bez úmyslu či hrubé nedbalosti, mohla by odpovědnost být snížena nebo zcela vyloučena.
➔ Pozor na tyto situace:
Zaměstnavatel musí škodu prokázat (např. že jste ji způsobili a v jaké výši).
Má právo vám srazit náhradu škody ze mzdy, ale pouze se souhlasem (jinak soudně).
Můžete požádat o snížení náhrady – zejména pokud by její zaplacení mělo pro vás likvidační následky.